Menuet G dur: noty na klavír s prstokladem a basem
Menuet G dur
skladba pro klávesy, Christian Petzold (dříve připisováno J. S. Bachovi), BWV Anh. 114 · G dur · takt 3/4 · 100 BPM
Skladba je v G dur jako v prameni (jeden křížek, F♯).
Poslech
Zahraj si
Autorem je Christian Petzold († 1733). Skladba se dřív připisovala Johannu Sebastianu Bachovi, protože ji Anna Magdalena Bachová zapsala do své druhé notové knížky z roku 1725. Od katalogu Bachových děl (BWV) z roku 1990 je připsaná Petzoldovi.
Noty obou rukou jsou podle vydání Bach-Gesellschaft z roku 1894. Prstoklad a tempo v prameni nejsou, jsou to úpravy webu. Dynamiku pramen nemá a web ji nepřidává.
Ozdoby web vynechává. Ve vydání z roku 1894 jsou mordenty v taktech 3, 5, 11 a 13, příraz (krátký tón B před A) v taktu 8 a krátký trylek (Pralltriller) v taktu 30.
V 7. taktu je poslední osmina pravé ruky G jako ve vydání z roku 1894. Opis Johanna Benjamina Tzschiricha (asi 1735) má na tom místě C o kvartu výš.
Obě části se v prameni opakují: takty 1–16 dvakrát, pak takty 17–32 dvakrát. Značky opakování jsou v notách, poslech a hra ale každý takt zahrají jednou. Opakování si zahraj sám.
Levá ruka má v taktech 25, 26 a 29 dva hlasy: jeden tón drží a druhý zazní přes něj. Web umí v jedné ruce jen jeden hlas, proto je držený tón kratší. V taktech 25 a 26 je dolní tón (B, C) i horní tón (D, E) čtvrťová místo půlové, v taktu 29 je D půlová místo půlové s tečkou. Tóny a jejich nástupy jsou stejné jako v prameni.
Další rozdíly pramenů: v Tzschirichově opisu nejsou vidět ozdoby ani příraz a v taktu 24 chybí odrážka před C. V taktu 23 může být třetí tón levé ruky G místo A a v taktu 25 poslední tón A místo B; ten sken jde v těch místech přečíst jen nejistě. Zápis se drží vydání z roku 1894.
Pramen a licence
Christian Petzold zemřel roku 1733, skladba je volné dílo. Vydání Bach-Gesellschaft (Lipsko 1894) je také volné: jeho editor Paul Graf Waldersee zemřel roku 1906.
- Nápěv i bas (obě ruce): Bach-Gesellschaft-Ausgabe, ročník 43, sv. 2 (Musikstücke in den Notenbüchern der Anna Magdalena Bach), s. 26, „IV. Menuet“; Leipzig: Breitkopf & Härtel 1894, editor Paul Graf Waldersee, deska B.W. XLIII (2); sken na Wikimedia Commons (volné dílo (Wikimedia Commons: PD-old-70-1923); sken ověřen 2026-11-17 a přečtený celý; noty čtené vlastními silami, odborně nepotvrzené)
- Druhý notový pramen: opis Johanna Benjamina Tzschiricha, SIMPK (D-Bim) Mus. ms. 29, s. 34v–35r („Menuet alternativement“), asi 1735; sken na Wikimedia Commons (volné dílo (Wikimedia Commons: PD-old-70-expired); sken ověřen 2026-11-17, čtený vlastními silami se střední jistotou; rozdíly proti vydání 1894 jsou v poznámkách)
- Rukopis z roku 1725: druhá notová knížka Anny Magdaleny Bachové, D-B Mus.ms. Bach P 225, s. 44, č. 4; sken na Wikimedia Commons (volné dílo (Wikimedia Commons: PD-old-70-1923); sken jen v malém rozlišení, tóny z něj přečíst nejdou; ve vysokém rozlišení neověřeno)
- Kontrola přepisu: Mutopia Project, Menuet in G, BWV Anh. 114 (sazba Allen Garvin podle vydání Bach-Gesellschaft) (volné dílo (sazba věnovaná do public domain); shoda s vydáním 1894 ve všech 32 taktech ověřena 2026-11-17; není to nezávislý pramen, tempo ♩ = 140 má jen v MIDI)
- Autorství: Wikipedie (anglicky): Minuets in G major and G minor (jen zdroj údajů; ověřeno 2026-11-17: autor Christian Petzold († 1733), od katalogu BWV z roku 1990 připsáno jemu; rok narození neověřen)
Úprava: Piano323, licence CC BY 4.0. Změny: přepis vydání Bach-Gesellschaft (1894) do houslového a basového klíče (pravá ruka je v prameni v sopránovém klíči) a do taktu 3/4 (v prameni „3“) beze změny tónů; ozdoby vynechané (mordenty, příraz, krátký trylek); dva hlasy levé ruky v taktech 25, 26 a 29 zapsané jedním hlasem s kratšími drženými tóny, tóny a nástupy beze změny; prstoklad obou rukou s přesuny polohy vlastní (úprava webu, zdrojem neověřený); tempo 100 dob za minutu vlastní volba pro začátečníky (pramen tempo neuvádí); dynamika v prameni není a web ji nepřidává.